Snaha levice přimět firmy, aby po sedmi letech znovu proplácely první tři dny nemocenské, míří nejméně do příštích voleb k ledu. Sociálním demokratům, kteří změnu v nemocenské prosadili do vládního programu, se nepodařilo přesvědčit zaměstnavatele ani koaliční partnery.

“My bychom byli pro, ale jsme v tom sami. Podnikatelům jsem řekla, ať se nebojí, že to tato vláda nemůže bez jejich souhlasu protlačit,” řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Firmy zneklidnil návrh komunistických poslanců, kvůli kterému by zaměstnanci dostávali 60 procent mzdy od prvního dne nemoci. Jejich novela zákoníku práce prošla v září do druhého čtení i díky hlasům sociálních demokratů a vláda ji ve svém stanovisku přímo neodmítla. Svaz průmyslu odhaduje, že zaměstnavatele by takové opatření ročně stálo tři až pět miliard korun.

“Dá se čekat výrazné zvýšení nemocnosti, vyšší náklady i administrativa a v důsledku omezování současných benefitů pro zaměstnance. Když se například zrušily poplatky u lékaře, ve firmách se to hned projevilo a prudce vzrostl počet lidí, kteří hlásí návštěvu u doktora. Tady čekáme ten samý efekt,” uvedl Petr Jonák z představenstva Svazu průmyslu.

Podle nedávného průzkumu svazu je proti návrhu osmdesát procent jeho členů. Zaměstnavatelé proto začali intenzivně lobbovat u vlády a ministryně musela na schůzkách uklidňovat i investory z Německa a Japonska. Na straně zaměstnavatelů stojí i šéfové dvou zbylých koaličních stran − lidovců a hnutí ANO.

“Trváme na našem negativním stanovisku. Zavázali jsme se, že nejdříve musíme mít souhlas tripartity (tedy i zaměstnavatelů − pozn.red.), což nemáme,” uvedl ministr financí Andrej Babiš.

Zastánci neplaceného začátku nemoci upozorňují na to, že po jeho zavedení v lednu 2009 klesla nemocnost více než o polovinu − v roce 2007 úřady evidovaly 2,8 milionu pracovních neschopností, o pět let později už to bylo jen 1,2 milionu.

A to před rokem 2009 první dny nemocenské nebyly tak výhodné, jak nyní navrhují komunisté. Zaměstnanci dostávali jen 25 procent mzdy a ještě si museli povinně platit nemocenské pojištění. Statistika je podle zaměstnavatelů důkazem, že krátkodobá nemocenská byla zneužívána. Levicoví politici si naopak myslí, že si lidé nemohou dovolit zůstat doma.

Ministryně Marksová kvůli odporu zaměstnavatelů uvažuje i o variantě, že by první tři dny nemoci neproplácely firmy, ale stát z pojištění. “Teď to ale není reálné, protože by to bylo strašně drahé,” dodává Marksová.

V případě nemocenské mohou zaměstnavatelé zatím zůstat v klidu, ale následujícímu vládnímu slibu se už nevyhnou. Kabinet hodlá v příštím roce prosadit další navýšení minimální mzdy − od roku 2017 nejméně o 500 korun.

A s rostoucí ekonomikou v zádech by Marksová nejraději prosadila až tisícikorunový nárůst oproti 9900 korunám, které ti nejhůře placení začnou brát od ledna. Vláda tím chce lidi motivovat, aby přijímali i málo kvalifikovaná místa, která se firmám nedaří obsadit.

Firmám se ale nelíbí, že vláda bude s minimální mzdou hýbat už potřetí ve svém volebním období. Před nástupem Sobotkova kabinetu (v lednu 2014) se částka zvyšovala naposledy v roce 2013 a před tím v roce 2007. “U minimální mzdy se a priori nebráníme debatě o jejím postupném zvyšování. Musíme se však shodnout na dlouhodobém mechanismu, jak ji navyšovat,” říká Petr Jonák s tím, že současné každoroční dohadování je pro firmy nepředvídatelné.