Na první pohled obdivuhodné rozhodnutí Marka Zuckerberga odkázat své peníze na charitu má prozaické vysvětlení. Cílem je upevnit vliv a vyhnout se placení daní.
Chan-Zuckerberg iniciativa bude mít status filantropické „společnosti s ručením omezeným“, nikoliv tradiční nadace. To podle amerických zákonů znamená, že dokud organizace působí charitativně a je v rodinném vlastnictví, je osvobozená od placení daní.
Suma darovaných částek, poslání darů – to vše je chvályhodné. Vzbuzuje to pocit, že ze světa zmizí aspoň ta nejkřiklavější nespravedlnost a nerovnost a že kapitalismus má svou lidskou tvář. Zuckerberg, Gates, Buffet tím také vysílají silný signál k burziánům z Wall street, ruským oligarchům, evropským průmyslníkům, arabským ropným šejkům a každému dalšímu, kdo nahromadil nesmírné bohatství.
Daňové osvobození
Nejenže to je chvályhodné, ale navíc to nic nestojí. Pokud by totiž Zuckerberg a Chan nedali své akcie na charitu, ale chtěli například peníze vybrat v hotovosti, museli by státu platit daň z výnosu. Peníze by mohla použít vláda na financování veřejných programů. Pokud by chtěli majetek odkázat svým potomkům, museli by odvést daň z dědictví. Když ale peníze věnují na charitu ve formě akcií, vyhnou se oni a jejich dědici všem poplatkům. Navíc podle amerického daňového zákona budou dál dostávat výnosy odpovídající tržní hodnotě jejich facebookových akcií. Také budou moci výnosy z akcií přesouvat, aby pokryli příjem, který ještě nevydělali, jako například Zuckerbergovu mzdu nebo případné dividendy z dalších akcií v jeho vlastnictví.
Chan-Zuckerberg iniciativa bude mít status filantropické „společnosti s ručením omezeným“, nikoliv tradiční nadace. To podle amerických zákonů znamená, že dokud organizace působí charitativně a je v rodinném vlastnictví, je osvobozená od placení daní. Také disponuje větší volností v investování charitativních příspěvků. Jde o čím dál rozšířenější praktiku, díky níž se miliardáři vyhýbají placení daní a finančním závazkům plynoucím z obchodování s akciemi.
Zároveň tímto krokem získávají obrovský vliv na politiku, ačkoliv sami sebe a své organizace prezentují jako apolitické a nestranné. Zasahují například do školství – Zuckerberg se v roce 2009 spolu s místními politiky snažil svými penězi předělat veřejné školství v Newarku ve státě New Jersey. Podle svých slov aby „utvářel debaty“ a „podporoval udržitelný rozvoj“. Fantaziím o tom, co všechno tato vyjádření mohou znamenat, se meze nekladou, jedno je ale jisté: čím víc miliardáři věnují svým dobročinným organizacím, většinou pod jejich přímým osobním vlivem, tím víc vlivu mají. Díky nim je svět bohatší o pohádkově bohaté dobročinné organizace a o jedno nové slovo: filantrokapitalismus.