Nic se neděje nebo je to plnohodnotná krize? Mezi ruskými ekonomy a politiky probíhá napjatá diskuse. Na jedné straně politici v čele s Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medveděvem tvrdí, že situace je stabilizovaná a ruská ekonomika z problémů vyjde posílená.

Na druhé straně stojí třeba šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, který předvídá ekonomickou krizi. V každém případě zesílí tlaky na vládu, aby začala tisknout peníze a ekonomiku před světem uzavřela, nakolik to bude možné.

Argumenty odpůrců panikaření jsou obstojné. Jakkoliv Rusko již nemá valutové rezervy ve výši 33 procent HDP, pořád ještě stačí na pokrytí dvouletého dovozu. Inflace se pomalu, ale jistě snižuje. Pohled na kurz rublu už také nepřipomíná jízdu na horské dráze. Embarga zároveň posilují pozici domácích výrobců na ruském trhu.

“Hlavní problém od ropného šoku již opravdu pominul. Jenže Rusko se vrátilo k stagnaci posledních pěti let. Strukturální podmínky se nezměnily,” tvrdí ve své prognóze ekonomického rozvoje na rok 2016 Andrej Movčan z moskevského Carnegie centra.

“Od počátku tisíciletí se tu vytvořil model ekonomiky založený na rentě. Zdroje z exportu ropy a plynu jsou koncentrovány do rukou úzkého okruhu lidí, spojených se státem. Tudíž všechna ekonomická data, od růstu HDP po kurz rublu, mají přímou korelaci s cenou ropy,” vysvětluje moskevský ekonomický novinář Boris Grozovskij.

Nefunkčnost nezávislého soudnictví, korupce a obsazování vysokých postů spřízněnými lidmi ruskou ekonomiku brzdí a počet podnikatelů ochotných investovat do reálné ekonomiky pozvolna klesá.

“Snaha o nahrazení dovozu vlastními výrobky nefunguje. A jak by taky mohla, když nezaměstnanost je jenom pět procent, vytíženost výrobních kapacit je 90 procent a majitelé, kteří by je chtěli rozšiřovat, skoro neexistují,” tvrdí Andrej Movčan.

Model, kdy politická stabilita byla zajišťována zvyšováním platů ve veřejném sektoru (ještě v roce 2013 rostly dvojciferným číslem přes deset procent), již není možný. I vládní úředníci hovoří o tom, že mají pouze dvě možnosti, jak získat peníze: zvýšit daně, což prohloubí recesi a nejspíš sníží jejich výběr, nebo výrazně ořezat sociální výdaje. To však může skončit masovými nepokoji.

Ekonomiku v ruské vládě dnes určují liberální monetaristé. To se ale může změnit − v poslední době sílí volání po zvýšení výdajů na zbrojní výrobu a postupnou izolaci Ruska, kterou reprezentuje poradce Vladimira Putina Sergej Glazjev.

“Je to takový venezuelský scénář, jak tomu sami říkají. Jenže všichni víme, jak to tam dopadlo,” dodává Andrej Movčan.