• Česká exportní banka chce po státu 3,8 miliardy korun kvůli projektu zkrachovalé elektrárny na Sibiři.
• Na stavbu elektrárny napůjčovala banka 6,8 miliardy korun, od exportní pojišťovny ale dostane nazpátek jen pětinu.
• Více než pětimiliardová ztráta se významně promítne do hospodaření exportní banky.

Zkrachovalou výstavbu sibiřské elektrárny Poljarnaja nakonec nejspíš zaplatí daňoví poplatníci. Česká exportní banka, která na neúspěšný projekt české firmy PSG půjčila 6,8 miliardy korun, chce nyní na pokrytí ztráty státní dotaci 3,8 miliardy. Byla to přitom sama exportní banka, kdo penězovod na Sibiř kvůli podvodům ruských dodavatelů zastavil.

Pokud by banka peníze nedostala, neměla by dost vlastních peněz a Česká národní banka by jí mohla zakázat fungování. A to by mohlo ohrozit financování dalších českých investic v zahraničí. Proto je velmi pravděpodobné, že stát nakonec díru v rozpočtu exportní banky zalepí.

Žádost o státní dotaci potvrdilo HN několik na sobě nezávislých zdrojů, lidé z České exportní banky se k ní ale vyjadřovat nechtějí. “Nechám to bez komentáře,” řekl generální ředitel banky Karel Bureš. Podobně reagoval i šéf dozorčí rady Martin Pros. A na dotaz neodpověděl ani ministr financí Andrej Babiš (ANO), jehož resort je v bance majoritním akcionářem.

3,8 miliardy

je výše dotace, kterou chce vedení České exportní banky na pokrytí ztráty z úvěru na výstavbu elektrárny Poljarnaja za polárním kruhem.

Česká exportní banka měla v minulých letech velkých zkrachovalých projektů několik. Poljarnaja je ale ojedinělý případ. Zatímco ostatní projekty banka posílala rovnou k proplacení do státní exportní pojišťovny EGAP, tentokrát u své sesterské organizace narazila.

Pojišťovna minulý týden rozhodla, že z 6,8 miliardy korun nakonec exportní banka dostane jen 1,3 miliardy. “Dozorčí rada EGAP potvrdila rozhodnutí škodního výboru a představenstva pojišťovny o krácení ve výši 80 procent z důvodu naprosto zásadních pochybení v rozporu s pojistnou smlouvou,” říká mluvčí pojišťovny Hana Hikelová.

Kvůli sibiřské elektrárně podala exportní pojišťovna již loni v létě trestní oznámení na neznámého pachatele. Podle pojišťovny neměl úvěr ani jeho pojištění pravděpodobně nikdy vzniknout − posílání miliardových částek na Sibiř bylo možné jen kvůli tomu, že někdo z vedení exportní banky upravil úvěrovou smlouvu až po jejím podepsání. Kvůli změnám ve smlouvě tak elektrárna například neměla smlouvu s ruskými guberniemi, která by jí zaručila odběr elektřiny za zvýhodněnou cenu. To mělo garantovat, že až se elektrárna dostaví, bude několik let zisková. Stejně tak měl ruský investor původně vlastnit pozemek pod elektrárnou. Nyní ho má ale jen v dlouhodobém nájmu, což do velké míry oslabuje zástavu a ztíží vymáhání pohledávky.

Trestní oznámení padají i na ruské straně. Celý problém s financováním vznikl, když si ruské subdodavatelské firmy začaly stěžovat, že nedostávají zaplaceno. Peníze, které PSG dávala ruskému partnerovi za provedení většiny pozemních prací, se z velké části ztrácely a k firmám někdy vůbec nedoputovaly.

Celý projekt zkrachoval i přesto, že se za polární kruh již vyvezlo téměř celé technologické vybavení za více než 2,5 miliardy korun. Nepomohla ani loňská osobní intervence ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho českého protějšku Miloše Zemana.

Protože od pojišťovny dostane exportní banka jen pětinu ztracených peněz, z projektu elektrárny na Sibiři jí vzniká ztráta 5,5 miliardy korun. Ta se významně promítne do jejího hospodaření. Banka má vlastních zdrojů jen zhruba čtyři miliardy korun a i bez sibiřského problému chtěla příští týden požádat o dotaci ze státního rozpočtu ve výši jedné miliardy korun. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) již řekl, že by peníze měla dostat. Teď ale bude od státu potřebovat výrazně víc peněz: téměř pět miliard korun.

Na exportní banku tak čím dál více doléhají špatné úvěry z minulých let, se kterými současné vedení bojuje. Vznikaly většinou v době ekonomické krize, kdy se tehdejší vlády snažily pomoci českému průmyslu větší podporou exportního financování.

To ale příliš nezafungovalo. Jak se nechal dříve slyšet šéf dozorčí rady banky Martin Pros, pojištěný úvěr dostal téměř každý a “někteří podnikatelé chodili do ČEB a EGAP jako do samoobsluhy”. V současné době tak má problém se splácením téměř polovina z celkového portfolia ČEB ve výši 89 miliard korun. Část starších případů vyšetřuje policie a padlo již několik obvinění.