Na konci března hostil prezident Zeman svůj čínský protějšek, Si- Ťin-pchinga. Magistrátu a jednotlivým úřadům městských částí Hl. města Prahy nahlásila Česko-čínská obchodní asociace a další organizace cirka 80 akcí. Všude byly nahlášeny příslušné počty účastníků shromáždění, jak ale zjistili dobrovolníci Amnesty a další aktivisti, často v nahlášený den a čas nebyl na daných místech nikdo.
Na magistrátu lidé oznámili i akce na podporu lidských práv v Číně. Minimálně tří takových se chtěli zaměstnanci české Amnesty ve středu 30. března zúčastnit. Policie ČR nám ale sdělila, že účast na shromáždění není možná z důvodu „vyššího zájmu“. V té době měl lokalitou pravděpodobně projíždět konvoj s čínským prezidentem.
Z právní analýzy zpracované pro Amnesty vyplývá, že pokud magistrát a jednotlivé úřady pražských městských částí povolily takové množství shromáždění, je to v rozporu s metodikou a instrukcemi vydanými samotným Magistrátem Hl. města Prahy, kde je uvedeno, že… na základě dlouhodobých zkušeností spatřuje Magistrát problém při oznámení o konání shromáždění, která jsou záměrně oznamovaná na vícero míst, ve stejný den a stejnou dobu. Tato tendence pak vyvolává důvodnou pochybnost o vůli svolavatele realizovat všechna ohlašovaná shromáždění. Je nutno podotknout, že mezi povinnosti svolavatele patří mj. explicitně nestanovená, ale v kontextu ostatních povinností dovoditelná povinnost svolavatele se shromáždění fyzicky zúčastnit. Mnohost shromáždění oznámených jedním svolavatelem na různých místech ve stejnou dobu přitom plnění jeho povinností vylučuje (viz. i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č.j.: 8 As 7/2008 – 116)…
Pokud fyzická nebo právnická osoba oznámila vysoké množství shromáždění na velké množství míst, kdy ve skutečnosti se shromáždění posléze vůbec nekonala, lze v takovém jednání spatřovat snahu těchto osob zabránit jiným občanů k výkonu jejich práva shromažďovacího (dle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů), což je právo garantované ústavním pořádkem ČR. Příslušné úřady tak jednaly v rozporu s metodikami a doporučeními, jež samy vydaly, nerespektovaly příslušné právní předpisy, příslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu a svým postupem při povolování shromáždění narušily práva ostatních občanů, tak, že nemohli naplnit své základní a ústavně garantované právo se shromáždit a vyjádřit tak svobodně svůj názor.
Z analýzy dále vyplývá, že pokud policie pracovníkům Amnesty nebo jiným osobám bránila v přístupu na shromáždění konaná na veřejném prostoru s odůvodněním „vyššího zájmu,“ nelze takový důvod považovat za zákonný důvod zabránění přístupu do veřejného prostoru. Amnesty na základě této právní analýzy požádala Magistrát hl. m. Prahy o vysvětlení vzniklé situace a zjednání nápravy. Ředitel české Amnesty Mark Martin požádal o informační schůzku primátorku Prahy Adrianu Krnáčovou a doufá, že ta mu porušování shromažďovacího práva vysvětlí a odůvodní. Chceme se zasadit o to, aby Česká republika respektovala základní lidská práva, a aby se toto jednání nestalo precedentním.