Spotřebitelský bojkot výrobků obsahujících palmový olej získal silné sympatie mezi spotřebiteli i některými výrobci. Výrobky s obsahem palmového oleje odmítá podle průzkumu Českého rozhlasu již třetina spotřebitelů. Palmového oleje se zříká stále více výrobců jako například firmy Biopekárna Zemanka, Semix, nebo třeba Naturinka. Do aktivní kampaně proti palmovému oleji se zapojilo již přes 80 organizací a tisíce jednotlivců.

Koalice proti palmovému oleji sdružuje již 180 nevládních organizací, zoologických a botanických zahrad, škol i jednotlivců – zejména biologů, učitelů, lékařů i umělců. Podle koalice je příčinou odklonu od palmového oleje to, že si lidé více uvědomují ekologické dopady při výrobě této komodity. „Hrajeme o čas. Každou minutou mizí pralesy. Na palmovém oleji vydělávají pouze velkopěstitelé a potravinářské koncerny, spotřebitelé pak ponesou dlouhodobé následky,“ řekl výzkumný pracovník zoo v Ústí nad Labem Stanislav Lhota, který se snaží již několik let řešit negativní důsledky překotného rozvoje palmových plantáží přímo v tropické Indonésii. Bojkot palmového oleje ve výrobcích je podle něj individuální i společenská nutnost.

Kromě spotřebitelů a firem však začíná být aktivní i “palmová lobby”, tedy firmy finančně zainteresované na výrobě a používání levného palmového oleje na úkor životního prostředí a zájmu spotřebitelů. „Palmová lobby se nyní snaží veřejnost zmást zdánlivě odborně postavenými argumenty, případně strhnout pozornost spotřebitelů jiným směrem,“ uvedl odborný poradce Koalice proti palmovému oleji David Číp.

Nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak začít brzdit poptávku, a tím i zastavit překotný rozvoj nových plantáží vznikajících na úkor pralesů a s ním spojené zdravotní důsledky, je bojkot potravinářských výrobků obsahujících palmový olej. Právě potravináři spotřebují zhruba 75 % celosvětové produkce palmového oleje, přičemž jen někteří se snaží odebírat olej, kvůli němuž se nakácí pralesy. A právě u potravin díky povinnému uvádění konkrétního druhu oleje na obalu může spotřebitel velmi snadno přimět výrobce k tomu, aby brali ohled na životní prostředí i zdraví konzumentů.

Koalice samozřejmě usiluje o omezení palmového oleje v kosmetice, drogerii, krmivech a biopalivech. Právě u biopaliv je v současnosti v Evropě zaznamenán výrazný nárůst poptávky, který však zatím v žádném případě nepřevyšuje celosvětovou spotřebu palmového oleje v potravinářském průmyslu. V poslední době se ovšem objevily informace, které odborníci Koalice proti palmovému oleji chtějí uvést na pravou míru:

• Pochází informace o zanedbatelném vlivu potravinářství na ničení pralesů z hodnověrného zdroje? Podle obsahové analýzy většina informací o údajném minimálním vlivu na deštné pralesy prozatím pochází od Jiřího Bráta, který mimo jiné dlouhá léta pracoval pro Unilever, tedy pro nadnárodní korporaci a jednoho z největších odběratelů palmového oleje, který nakupuje u minimálně jedné z firem čelících vládním sankcím za nelegální požáry na jejich koncesích. Brát ve svých komentářích v oblasti výroby potravin nezmiňuje inovativní technologie (např. při nahrazování palmového oleje) a co se týká péče o životní prostředí, nezřídka hovoří v rozporu se současnou realitou v ochraně přírody. Expertíza Koalice proti palmovému oleji se naopak opírá o stanoviska desítek nezávislých biologů, z nichž někteří působí přímo v místech produkce palmového oleje, dále nevládních organizací, zoologických a botanických zahrad, lékařů, výživových poradců, technologů a dalších odborníků, kteří nejsou s palmářskou lobby žádným způsobem propojeni.
• Je tuzemský potravinový průmysl spoluodpovědný za likvidaci pralesů? Ano. Dle dat USDA se téměr 75 % světové produkce palmového oleje využívá v potravinářském průmyslu. Ačkoli procento podílu biopaliv za posledních deset let razantně vzrostlo, absolutní množství dovezeného palmového oleje do potravin je stále vyšší i v Evropské unii.
• Je palmový olej problém, který dokáží Češi nějak ovlivnit? Ano. Na počátku každé změny k lepšímu stojí jednotlivec, který dokáže rozpoznat, konkretizovat a sdílet s ostatními daný problém. Okamžik uvědomění si problému je přitom zcela zásadní, neboť je nadějí na záchranu. Proměnou v činy vedoucí k nápravě dostává naděje hrubší obrysy. Naopak apatie a lhostejnost každou naději účinně zabíjí a bohužel právě k apatii a lhostejnosti je vychovávána současná masová konzumní veřejnost. Tento stav je však neudržitelný. Jsme přesvědčeni o tom, že nešetrná produkce palmového oleje má zcela zásadní negativní vliv nejen na přírodu a obyvatele tropických oblastí, ale i na klima u nás doma. A tím myslíme jak vliv na naše počasí v důsledku klimatické změny, tak změny v politice či v spotřebitelském chování.
• Je používání palmového oleje v biopalivech problém? Ano. Koalice proti palmovému oleji usiluje o změnu i v oblasti agropaliv, kde se již dávno prokázalo, že biopaliva vyráběná ze zemědělských komodit nejsou opatřením šetrným ani k přírodě, ani k lidem. Ve skutečnosti nedochází ke snížení emisí, ale dochází ke zvýšení chudoby v důsledku zvyšování cen za základní potraviny. Těchto faktů si začíná být vědomá i Evropská unie, která mění svou politiku, i technologický vývoj postupně směřuje k novým variantám. Světové ekologické nevládní organizace před bioopalivy z palmového oleje varovaly už před 11 lety (a např. tuzemské Hnutí DUHA či Greenpeace už před osmi lety) a upozorňovaly, že je to z environmentálního pohledu nesmysl. Původně se jednalo o projekt nezávislosti státu na dovozu ropy, se kterým začala Brazílie, pak se přidaly USA a nakonec, po několika desetiletích, také evropské země. Environmentální důvody v tom nehrály roli. Problematice biopaliv se budeme v rámci Koalice i nadále zabývat.